Pořizujete psa? Poradíme vám s výběrem

Psi s průkazem původu: pro a proti

11. května 2016

Fanoušci voříšků mají jasno o tom, jaké čtyřnohé mazlíčky si chtějí pořídit. Ostatní musí zvážit, zda si na začátku připlatí více za psa s průkazem původu, který ale bude i v dospělosti vypadat, jak má, anebo to risknou a pořídí si psa „bez papírů“.

Psy rozlišujeme na ty čistokrevné s průkazem původu (s PP – výpisem předků čtyři generace zpátky), takzvaně čistokrevné bez průkazu původu (bez PP) a křížence, a mezi těmito skupinami najdeme poměrně zásadní rozdíly.

V České republice žijí podle odhadů až dva miliony psů, zhruba čtvrtina z nich má průkaz původu. (Zdroj)

Pes s PP se narodil v registrované a mezinárodně uznané chovatelské stanici. Oba jeho rodiče mají také průkazy původu, úspěšně prošli bonitací (to je kontrola, která zjišťuje, že plemeno vašeho psa odpovídá běžným charakteristikám) a zdravotními prohlídkami a byli schváleni pro chov. Prostě pejsci jako ze škatulky. Průkaz původu je takový psí rodný list a stejně byste měli pohlížet i na jeho důležitost.

Tip: Prohlédněte si na Annonci psy s průkazem původu.

Pes bez PP je v inzerátech často označován jako „čistokrevný bez PP“ nebo „bez PP, ale po rodičích s PP“. Takového psa bohužel za čistokrevného považovat nemůžete. Může tak sice vypadat, ale mezi jeho předky často můžete najít i směsky, a není výjimkou, že ze štěněte zakoupeného jakožto „čistokrevné bez PP“ vyroste očividný voříšek. A i když ho budete milovat, pořídili jste si zajíce v pytli.

Přestože si třeba dokážete ověřit, že rodiče byli opravdu čistokrevní, z mnoha různých důvodů mohli být veterinářem označeni jako nevhodní pro další chov. Bohužel na takovýchto zvířatech spousta lidí dál množí štěňata bez PP, která se následně vydávají za čistokrevná a prodávají se. Takoví lidé tak někdy činí z neznalosti a nezájmu, velmi často to ale dělají pro peníze, a tak vznikají takzvané množírny, které chrlí štěňata módních a žádaných plemen bez PP.

Průkaz původu byste měli chtít, i když svého psa nechcete vystavovat na odiv

Možná jste se už potkali s názorem, že potvrzení původu není nutné, když nebudete chtít svého mazlíka přihlásit na výstavu. Bez ohledu na to, zda se z něj vyklube extrovert nebo tichošlápek, kterému bude nejlépe v koutě pod stolem, byste do psa s PP měli investovat. Je to sice o něco dražší, ale šetření se vám může časem pekelně vymstít.

Fakt, že máte štěně s PP, vás rozhodně nenutí účastnit se s ním všemožných přehlídek. Je jen na vašem rozhodnutí, zda budete mít doma šampióna, nebo „pouze“ věrného kamaráda. Pokud si však chcete pořídit fenku a do budoucna zvažujete možnost mít štěňátka, je třeba ujistit se spolu s odborníky na dané plemeno, že je fenka ve všech ohledech vhodná a schopná mít zdravá štěňátka.

Přešlěchtění „papíráci“? Ale prosím vás, to je legenda!

Koupí štěněte s PP si kupujete i záruku, že oba rodiče i jejich předkové byli jak po zdravotní, tak po vzhledové a povahové stránce v mezích standardu. Nikdo vám nedokáže zajistit, že štěně bude zcela zdravé, bude mít typickou povahu a že v dospělosti skutečně doroste do požadované velikosti a vzhledu. Máte ale výrazně větší pravděpodobnost než u psa bez PP.

A že jsou „papíráci“ přešlechtění? To je spíš legenda, než rada založená na pravdě. U psů s PP je přísně kontrolován zdravotní stav a jsou vyžadována nejrůznější veterinární vyšetření a testy. Nejsou také povolena spojení příbuzných zvířat ani taková spojení, u kterých je riziko dědičných vad. Proti tomu „bezpapíráci“ jsou chováni na psech, kteří ze zdravotních důvodů zkrátka nejsou pro chov vhodní. Riziko je tedy daleko větší.

Dobrý chovatel vám může ušetřit peníze i nervy

Pokud tedy sníte o jednom konkrétním plemeni, a pokud chcete, aby váš budoucí pes vypadal a choval se tak, jak od daného plemene očekáváte, vyplatí se zainvestovat do štěněte s PP. Vždy si dobře vyberte kvalitního chovatele (a dejte si pozor na překupníky), který vám umožní vidět matku vrhu i prostředí, ve kterém fenka a štěňata žijí.

Vyhnete se tak situacím, kdy buď dostanete nemocné štěně, které taky můžete za pár dnů najít v pelíšku mrtvé, nebo doroste do úplně jiného vzhledu a povahy. Máte také větší šanci, že nebudete muset v dospělosti řešit dědičné zdravotní problémy a utratit za léčbu daleko víc peněz (a také stresu), než byste zaplatili za štěně s PP.

Za pomoc s tímto článkem děkujeme Kateřině Hadrabové.


Pořizujete psa? Poradíme vám s výběrem

comments powered by Disqus