Ferda Ropid - zábava všeho druhu

Autor: Petr Zavoral, Publikováno: 01. 06. 2013

Když se po Praze rozkřiklo, že zdejší metro bude částečně fungovat i jako seznamovací kancelář, zprvu se našli škarohlídi, kteří tu skvělou novinu nepřijali s úplným nadšením. Otravovali očividně potěšenou většinu cestující veřejnosti zastaralým názorem, že dopravní podnik se má starat hlavně o to, aby se cestovatelé dostali včas a pokud možno pohodlně z místa na místo, a péče o osamělé duše že náleží profesionálům v tomto oboru. Když jim ale bylo vysvětleno, že dopravní seznamku mají v rukou na slovo vzatí machři z organizační společnosti ROPID, která dělá, co může, aby si Pražané a návštěvníci metropole za své peníze jaksepatří užili, i oni sklapli a dali svatý pokoj.

ROPID je totiž jakési svérázné dvojče pohádkového kutila Ferdy Mravence, firma veselá a vynalézavá, o níž jen cynik může tvrdit, že na dopravním podniku parazituje a vymýšlí si z dlouhé chvíle blbiny, čímž darmo prodražuje provoz autobusů, tramvají a metra. Sám jsem v minulosti strávil mezi pražskými dopraváky deset let života a dodnes se divím, jak jsme se tenkrát bez Ropidu mohli obejít. Ne že by snad před čtyřiceti lety byla nouze o legraci a napětí, ani tehdy člověk při nástupu do vozidla městské hromadné dopravy nikdy přesně nevěděl, kdy a kde bude vystupovat, ale teprve s odstupem času vidím, jak amatérsky jsme si při těch radovánkách počínali. Místo abychom v tramvajových vlečňácích (metro tenkrát ještě neexistovalo) zřídili seznamku, starali jsme se jen o intervaly, platnost jízdenek a o to, aby se zastaralý vozový park cestou z konečné na konečnou nadobro nerozpadl. Pravda, dobrodružné cestování po Praze bylo v té době za korunu, ale za profesionalitu ferdů z Ropidu si dnes každý rád připlatí.

Nehynoucí zásluhou téhle rozverné agentury si mohou metropolitní cestovatelé dosyta vychutnávat i onačejší nápady, než jsou námluvy v metru. Třeba neustálé změny jízdních řádů a tras linek MHD jsou hlavně Pražany, kteří »sockou« cestují denně do práce, do škol či za zábavou, vděčně přijímány jako vítaná kratochvíle. Lidé nemusí složitě hledat adrenalin v nebezpečných sportech, úplně stačí napětí, jež cestující zažije během svého putování k cíli. O tom by mohla vyprávět moje sousedka Pávková, která se ztratila cestou z Vinohrad do Kobylis. Ropid se jí za mrzký peníz postaral o to, že po bezradném bloudění rodným městem ji vyhodili z autobusu kdesi v nehostinné příměstské pustině, kde byla vydána napospas nepřízni počasí a dravé zvěři. Kdyby v nejtěžší chvíli nepotkala tuláka, který ji zbavil samoty, počestnosti, dokladů a hotovosti i kreditek, což přimělo policii sepsat protokol jen proto, aby tu lapálii vzápětí odložila, možná by teď Pávek vyhlížel poslední vagon metra za účelem obstarání si nové manželky.

Milovníci vzrušení se mohou těšit, že podobně napínavých cestovatelských zážitků bude přibývat, jelikož v proměně Prahy v bludiště našel Ferda Ropid zvláštní zalíbení. Zatímco ještě loni stačilo, když si lidé na dopravní změny museli zvykat pouze před letními prázdninami a po nich, letos už se má pražská hromadná doprava měnit pětkrát a organizátor slibuje, že tak už to bude napořád. K tomu se uvažuje o dalším zdražení jízdného, protože každý přece musí uznat, že žádná sranda není zadarmo. A to já uznávám, zvlášť když se mi Ferda Ropid stará nejen o srandu, ale i o adrenalin a o příležitost seznámit se v tajuplném podzemí s opuštěným bližním, kterému se možná při cestování Prahou někdo nenávratně ztratil. Oceňuji na dopravním podniku, že když už jeho činorodý organizátor nechává mizet zbloudilé poutníky, hned se stará i o to, aby si jejich osiřelí nejbližší měli kde sehnat náhradu.

Ledaže ten nápad se seznamkou bude nutno ještě trochu doladit. Například bude třeba nějak zařídit, aby se do posledních vagonů souprav metra nestahovali vilní obšourníci, kteří by se mohli vrhat na náhodné cestující nemající o námluvy zájem. Asi by tam měl být přítomen i průvodčí nebo aspoň tajný Ferdův agent, aby zabránil nejhoršímu, kdyby nějaký žárlivec přistihl v seznamovacím voze svoji dávno seznámenou životní družku. V neposlední řadě by to chtělo i k namlouvání určené vagony viditelně označit, aby do nich nelezli duchovní, puritáni, sufražetky a nezletilá školní mládež, kdyby se seznamování zvrhlo v sexuální orgie. Rovněž tam nemají co dělat ani podivíni, kteří dokážou celé hodiny nepřítomně civět do svých elektronických hraček, takže by se neseznámili, ani kdyby s nimi cestovaly samé polonahé svůdnice. Inu, dá to ještě fušku.

Věřme však, že se pražští dopraváci od dalšího zlepšování svých služeb nenechají odradit. Jednou, až bude stát každé svezení metrem stovku, si vedle Ropidu třeba najmou dalšího nápaditého Ferdu, který nám zařídí i svatbu, křtiny či pohřeb. No a? Když jde o člověka a jeho blaho, je skvělý nápad jako sůl zapotřebí a vynalézavý Ferda doslova k nezaplacení. Obzvlášť jsou vítány zlepšováky, které Ferdu nic nestojí, neboť je za něho zatáhnou jeho oběti.

UIG