Nemůžete mít doma psa? Vyvenčete ty z útulků!

Venčit psy můžete, i když žádné nevlastníte. Stačí se domluvit s útulkem, který vaši pomoc určitě ocení.

Venčení psů z útulku se vám jen tak neomrzí – na výběr totiž máte vícero plemen a psích povah.

Pokud chcete venčit psy z útulku, měli byste mít ideálně i nějaké ty „psí“ zkušenosti. To proto, aby abyste na společné procházce nedopadli třeba nějak takhle. Ale nebojte se, majitelé či provozovatelé útulků své svěřence dobře znají, a tak vás nenechají vzít si na starost těžce zvladatelného psa. Možná se jen budete muset smířit s tím, že holt nepůjdete ven na vodítku se psem, kterého jste si dříve vyhlédli.

Jak si tedy můžete venčení psů domluvit? Naprosto jednoduše: ozvěte se do nejbližšího útulku v okolí a zeptejte se, zda v něm můžete nějak pomoci. Od venčení čtyřnohých mazlíků, kteří zrovna hledají nový domov, vás opravdu možná dělí jen chvilka ťukání do klávesnice, několik kliknutí myši a jeden telefon či e-mail.

Důkaz místo slibů: psi z kláštereckého útulku mají jeho majitelku Evu Vohánkovou opravdu rádi!

Venčit se většinou chodí na takzvané průkazy venčitele, které vám vypíšou až na místě v útulku. „Průkazy jsem dříve vypisovala, ale přestala jsem. Když vám přijde pět venčitelů naráz, je pro mě důležitější poslat s nimi psy ven, ne se zdržovat zbytečným papírováním,“ popisuje své zkušenosti Eva Vohánková, majitelka Psího útulku Klášterec nad Ohří.

Tip: Podívejte se na mapu České republiky a najděte si ve svém okolí nejbližší útulek, se kterým spolupracujeme.

Pokud byste k ní přišli venčit jako nový dobrovolník, zapíše si jen vaše údaje z občanského průkazu a rovnou vám dle svých zkušeností doporučí hafíka, kterého zvládnete. Za každou pomoc je ráda a sama dodává, že nejdůležitější je pravidelnost. „Zaprvé je dobré mít několik venčitelů, kteří chodí pravidelně a za jakéhokoliv počasí, zadruhé už tyto lidi poznám, a tak vím, jaké typy psů jim mohu svěřit,“ vysvětluje Eva.

Za dobrovolnickou brigádu peníze nedostanete, ale zajímavá zkušenost do životopisu vám zůstane

Své o tom ví i Kateřina Ťažiarová, gymnazistka, která Evě v útulku minulé léto pomáhala na brigádě, kterou našla na inzertním webu a novinách Annonce. „Většinou jsem měla na starost venčení poslušných psů. Na procházky jsem brala křížence německého vlčáka Bojara, malé psí prcky Růženku a Rennyho nebo hodného labradora Rexe. Na takového voříška Lumpíka jsem si ale netroufla. Jak už jméno napovídá, je to pěkný lump, které ostatním umí svými neplechami pěkně zatopit,“ popisuje jednotlivé psy z útulku Kateřina.

Studentka Kateřina Ťažiarová chodila do útulku venčit jednotlivé psy už dříve. A tak když dostala příležitost trávit s nimi ještě více času jako brigádnice, neváhala.

Ta se na letní brigádu v útulku přihlásila dobrovolně, aby mu pomohla. Jelikož je ještě studentkou střední školy, nemohla na provoz útulku přispět tolik korun, kolik by ráda. A tak když se doslechla o placené brigádě, neváhala, přihlásila se o práci a veškeré vydělané peníze nakonec věnovala útulku.

Kromě pravidelného venčení a hraní si se zvířaty musela někdy navíc vymýt nějakou tu misku, uklidit po kočkách a pomoci při čištění kotců. „Takže to moc velká změna oproti tomu, když jsem do útulku chodila venčit dříve, nebyla,“ přiznává.

Myslíte si, že byste takovou brigádu zvládli i vy? Pak vám nic nebrání! Zkuste se ozvat několika útulkům, které máte nejblíže – pomocná ruka se bude jistě některému z nich hodit. Vy budete na čerstvém vzduchu, se zvířaty, které tak milujete, a byť je to práce většinou neplacená, získáte cenné zkušenosti, které se vám mohou hodit i do životopisu.

Dobrovolničení totiž pracovníci personálních oddělení obecně považují jako plus.