Český pivní festival 2013 a Rock’n’Beer Fest: rozhovor s Lenkou Dusilovou

Co děláš v hudbě
Jsem muzikant, tak hraju. A taky míchám a stříhám živák s kapelou Baromantika. Ten materiál jsme nahráli v takovým malým prostoru ve třech dnech. A protože zatím nemám žádný záznam live za těch dvacet let, co hraju, a mám nebo spíš máme opravdu superkapelu, tak si myslím, že to stojí za záznam. Mělo by to vyjít v září. Vedle toho připravuju na příští rok spoluautorský album s Beatkou Hlavenkovou a Viliamem Barešem. Je to spojený s elektronikou, po čemž jsem vždycky toužila, a bude se to zase pohybovat v hodně melancholických krajinách, hledání tajemství v životě, v rodině a tak dále. Je to hodně napínavý…

Co děláš v životě
Teď je květen, takže kvetu. Flákám se po venku, nasávám slunce, když teda svítí. A těším se na divadelní festival do Edinburghu, kde budu tři týdny hrát s plastickým divadlem Spitfire Company, představení se jmenuje Before the Fall a já tam naživo doprovázím takovou zvukovou a hlasovou vlnou performerku Markétu Vacovskou.

Vztah k letním open air festivalům
Já mám pár vybraných festivalů, který jsou přínosný a trefujou se mi do vkusu – za všechny jmenuju Colours of Ostrava. Tím, že hrajeme hudbu, která je malinko delikátnější a není to hudba na tančení, chce to určitou koncentraci, takže podobných míst pro nás není zas až tolik. Třeba Rock for People mám ráda, ale když slyšíš zvuk z vedlejšího pódia, není to pro nás úplně ono. A dneska už jezdím na letní festivaly jenom jako muzikant, ale třeba v Ostravě vždycky po koncertě nějaký den zůstanu.

Rock´n Beer Fest
Tyhle festivaly jsou určitě užitečný. Já jsem sama prošla pár soutěžemi, v osmi devíti letech jsem se přihlásila na Loketský kotlík, kde jsem nakonec vystoupila s maminkou a obsadili jsme třetí místo, za rok se přidal i brácha a skončili jsme druhý. S kapelou Sluníčko jsem v osmnácti vyhráli Marlboro Rock ´In a to byla fakt velká jízda, protože v porotě byl třeba David Koller a ten mě hned zlanařil do písničky Lucie pro nějakej film.

Členství v porotě
Mě to docela bavilo, je pravda, že převažoval – a v tom jsem se shodla s ostatními porotci – takový ten český agro rock nebo agro beat. A bylo toho opravdu hodně, poslouchala jsem to dva dny durch.  Je dost možný, že tím, jak já tuhle tvrdou muziku normálně moc neposlouchám, tak jsem někde něco nespravedlivě přeslechla. Ale bylo nás na to víc, taky se na závěrečný schůzce některý kapely vrátily zpátky do hry. A určitě se dál dostaly kapely, který mají nějakej význam.

Rozdíl mezi tehdy a dnes
Ten rozdíl je docela markantní, když mi bylo osmnáct, tak jsem byla neřízený spontánní animální zvířátko, který vůbec neřešilo následky svýho chování, dneska jsem dospělá dáma, žiju jinak a přemýšlím jinak. A taky se to pochopitelně odráží v hudbě, kterou dělám.

Ty a pivo
Nejsem takovej pivař, že bych si potřebovala dát pivo každej den. Ale mám ho ráda, chodím na něj třeba do Parlamentu nebo k Rudolfinu, tam mají dobrý kousky. Dobře se pije, je to dobrej ionťák a zpěvákům rozhodně neškodí.

Muž a pivo
To je myslím velmi harmonický vztah a je skvělý, když sami máte doma harmonii a víte, že muž v harmonii odchází na pivo a v harmonii se vrací, tak je všechno v úplným pořádku.