Jak poslat auto z Česka do Jižní Ameriky aneb dostat káru za oceán není jen tak

Zkuste se domluvit s někým v Německu, zní hlavní tip od našich cestovatelů Vojty a Ľubky, jak poslat co nejlevněji auto do Jižní Ameriky. Přečtěte si jejich další rady i příběh, proč vlastně za oceán poslali auto, které si kdysi dávno pořídili přes Annonci.

Vojta jako malý doma říkal, že pojede do Jižní Ameriky. Ľubka zase ve školní lavici snila o tom, že na vlastní oči uvidí Andy. Dohromady je spojil punkový festival a společný výlet do Tater. Láska k cestování a objevování je prozatím zavedla na málo objevený jih Sicílie, ujeli už ale i 2 000 kilometrů na malém skútru ve Vietnamu a hledali stopy ztracené Atlantidy na Azorských ostrovech.

A teď je čeká výprava prozatím největší až velkolepá. Ale o tom vám už jako cestovatelé napíšou sami…

Tak tedy: Ahoj, já jsem Vojta. V létě jsme se s Ľubkou vzali, ale hypotéku odložili na neurčito. V práci mají na stole naše výpovědi a 20 let starý golfík Láďa, kterého jsme kdysi koupili na inzerát v Annonci, už pluje lodí. Čeká nás cesta Jižní Amerikou!

Bez Ládi z Annonce to holt nepůjde…

Golfíka Láďu jsme se rozhodli poslat do Jižní Ameriky hned z několika důvodů. Ono když chcete po skoro celém kontinentu jezdit půl roku autem, je šílenost si ho půjčit. Půjčovně tak budete platit kolem tisícovky denně. K tomu si ještě připočtěte benzin…

Pokud chcete jezdit autem po Jižní Americe, bude nejlevnější, když si tam z Evropy pošlete to svoje. V našem případě klidně i 20letého golfíka Ládíka z Annonce.

A koupit auto v Jižní Americe je skoro nemožné! Nemáte tu trvalé bydliště a tím pádem auto nemáte kde registrovat. I kdyby se vám povedlo zajistit si potvrzení o pobytu, vyfásli byste krásně nové espézetky, stejně se vám s ním nepovede dostat do jiné země. Na hranicích si totiž budou myslet, že jste káru koupili proto, abyste si jejím prodejem v sousedním státě namastili kapsy. Takže vám napaří naprosto příšerné clo. Protože někdo s pasem Republica Checa v autě s třeba argentinskou espézetkou je prostře podezřelý. Holt nemáte trvalé bydliště ve státu, ve kterém si chcete koupit auto. A to je zřejmě pro latinskoamerického úředníka neřešitelný problém.

Podívejte se na auta z Annonce. A nebojte se, u nás vám nikdo zbytečné clo dávat nebude.

Jestli ale náhodou čte tyhle řádky někdo, komu se přece jen povedlo koupit auto například v Argentině, projel v něm celou Jižní Ameriku, pak ho prodal a vesele si odletěl domů do Evropy, napište mi prosím návod dolů do komentářů pod článek :)

Auto za 500 dolarů?! smály se nám uruguayské úřednice

A je tu ještě jeden důvod: koupě auta v Jižní Americe není levná záležitost. Když jsme měli při vyplňování povinného ručení v uruguayském Montevideu vyplnit hodnotu našeho Ládíka, sympatická úřednice zavolala svou kolegyni. Ta musela zavolat ještě další kolegyni. A tak se nad námi vyplněnou částkou náramně pobavily hned tři uruguayské státní zaměstnankyně. Asi si nedokázaly představit, že něco, co má hodnotu 500 dolarů, může jezdit. U nás doma by ale Ládík šel skutečně prodat maximálně za 10–15 000 korun. Auta jsou v Jižní Americe prostě dražší než mobil.

Chtěli byste taky svého „Ládíka“? Klidně, golfů máme na Annonci stovky! Podívejte se sami.

Ale to jsem si teď v našem vyprávění z cest zapředbíhal. Jsme zatím v Čechách, a jestli chceme přes půl roku jezdit po Jižní Americe autem, musíme tam prostě nějak dostat toho našeho Ládíka.

Uruguayské Montevideo – město, kde se vám i úřednice vysmějí, že jezdíte s autem v hodnotě 10 000 korun. Ale díky tomu jsme za měsíční povinné ručení zaplatili jen 21 uruguayských pesos. Takže asi 15 korun.

Věděl jsem z Facebooku, že tam před pár lety cestovali Češi s vlastní dodávkou. Napsal jsem jim tedy na jejich facebookovou stránku Expedice KTP (Kam to půjde) a dostal jsem od nich spoustu skvělých tipů a kontaktů. Třeba na člověka v Hamburku, který obstará všechny potřebné dokumenty jak na německé straně, tak hlavně i na té uruguayské. Tam by totiž při vykládání mohli dělat problémy. Taky nám doporučili poslat auto právě do Uruguaye, kde jsou celníci v pohodě a clo tam není tak velké.

Jedním kontejnerem lze poslat dvě auta. Stačí najít to druhé!

Ale úplně nejlepší tip byl ještě jiný: Ať určitě zkusíme na německých cestovatelských fórech (například www.amerika-forum.de) najít nějaké parťáky, se kterými se podělíme o kontejner. Náklady tak budou hnedka poloviční. Takže jsme na pár německých webů napsali naši výzvu a, světe div se, na stránce www.panamericanainfo.com nám odepsal jeden páreček Němců, že by našeho Láďu do svého kontejneru přibral a mile rád se s námi podělí o náklady.

A tak se stalo, že se jednoho dne v přístavu v Hamburku setkal náš Ládík s ohromnou terénní obytnou toyotou v hodnotě snad tři mega. Inu, Němci mají pro své cesty krapet jiné rozpočty. My bychom bez sponzorů v čele s Annoncí a Volkswagenem auto přes oceán poslali jen stěží…

Šťastné shledání po zaplacení všech poplatků uvedených níže. Tedy přes 50 000 korun českých.

Á propos, rozpočet! Určitě vás zajímá, na kolik nás celá tahle sranda přišla, že jo? Takže:

Naložení auta do kontejneru v Hamburku – 750 : 2 = 375 EUR
Poslání Ládíka na cestu Hamburk–Montevideo – 1250 : 2 = 625 EUR
Proclení při exportu – 240 : 2 = 120 EUR
Sundání kontejneru z lodi v Montevideu – 550 : 2 = 275 USD
Clo a veškerá logistika v Montevideu – 820 : 2 = 410 USD
Broker v Montevideu – 250 USD
Migrační v Montevideu – 200 USD
Minimální povinné ručení pro Uruguay (3 týdny) – 21 UYU

Suma sumárum, pokud budu počítat s kurzy z přelomu března a dubna, je to sranda zhruba za 51 500 korun.

A jestli vás zajímají další detaily včetně toho, jak to vypadá na uruguayských úřadech, podívejte se na tohle shrnující video.