Práce je stejně stará jako člověk, ale vztah člověka k práci je komplikovaný a prochází dramatickými změnami. Když je práce moc, většina lidí nadává, jindy se zas lidé vztekají, když není práce žádná. Jsou mezi námi pracanti, kteří celý svůj život zasvětili umění práci se vyhýbat, ale i podivíni, kteří své práci nadobro propadli a je pro ně vším. A pak ještě existují dříči, kteří práci sice...
více
Doneslo se mi, že čeští mužové jsou srabi. Že se zalézajíce za pec sice přehnaně neobávají válečných útrap nebo povinnosti bránit své blízké a majetek před útoky surovců a chmatáků, ale že jsou k smrti vyděšeni představou manželského chomoutu, pročež v čím dál větší míře raději volí staromládeneckou svobodu. Podle nedávno zveřejněného průzkumu se nejvíc bojí budoucích tchyní, omezování svých...
více
Staneme se cizinci ve vlastní zemi? Tahle obava trápí spoustu Čechů už dlouho a ve sdělovacích prostředcích vybublává na povrch v závislosti na stavu zásob ostatních katastrof. Kdykoliv hrozí nebezpečí, že by lidé mohli nabýt dojmu, že se nic hrozného neděje a život jde tak, jak by správně měl jít, vytáhne se ze strašidelného pytle bubák cizáctví a hned je od Šumavy až po Starý Hrozenkov o...
více
Svatý stolec osiřel a Vatikán a s ním i všichni křesťané teď budou nějaký čas bez šéfa. Došlo k tomu zcela nečekaně, navíc poprvé po sedmi stech letech nebyla příčinou papežova odchodu smutná okolnost, že by ve funkci skonal. Benedikt XVI. prostě v požehnaném věku usoudil, že mu stáří už nedovoluje vykonávat naplno jeho jedinečný úřad, a rozhodl se proto stát řadovým klášterním sluhou Božím....
více
Evropou už zase obchází strašidlo. Tentokrát to ale není strašidlo komunismu jako za časů praotce Marxe, nýbrž docela obyčejný kůň. To prosím není kravina. Opravdu je to konina, co od začátku února hýbe starým kontinentem, zvedá ze židlí obchodníky, potravináře, policajty ba i státníky a pomalu ale jistě přerůstá v utěšený mezinárodní skandál. Stačilo, aby nějaký chamtivý podnikavec zaměnil...
více
Po docela slušné řádce let strávených z dosti podstatné části za volantem mohu dnes úlevně prohlásit, že se mě motorismus a motoristé už netýkají. Nechají-li mě i v budoucnu řidiči při přecházení ulice laskavě naživu, dožiji své dny jako chodec a trénovaný uživatel hromadné dopravy, jelikož svůj poslední automobil jsem prodal dobře před deseti lety a nemám v úmyslu se ještě někdy motorizovat....
více
Pořád jim říkám: Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný, je to marný, je to marný. Kdo by neznal tuhle slavnou hlášku z postarší již, leč stále oblíbené filmové komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! Díky jejím občasným reprízám také ještě dnes víme, jak to s úpěnlivým nabádáním vedoucího autoservisu ve filmu dopadalo: chamtiví mechanici nedbali jeho dobře míněných...
více
Naše ulice je neznámá hlavně tím, že v ní žijí převážně typičtí Češi, posbíraní v 80. letech ze všech koutů země. V praxi se to projevuje tím, že se každý stará především sám o sebe, lidé se navenek moc neprojevují, a když už něco čtou, skromně se spokojí s bulvárem a reklamními letáky. K volbám je normálně nedostanete ani párem volů, neb se okázale štítí politiky. Hrstka fanatiků, kteří...
více
Nemám rád zimu. Přesněji řečeno zimu ve velkoměstě, například v Praze, kam podle mě sníh a led rozhodně nepatří, jelikož tato skupenství vody tam s sebou přinášejí mnohem víc potíží než radosti. Svoji nelásku k pražské zimě dávám najevo už od chvíle, kdy jsem dostal rozum, což je hodně dávno, a nezastírám, že kvůli tomu mám dost... No, o nepřátelích bych hned nemluvil, ale řekněme zlostných...
více
Ale ano, i já samozřejmě vím, že po internetu koluje spousta nesmyslů, jimiž je třeba se obezřetně probírat, aby myslící člověk neskočil na špek kdejakému magorovi, jakými se to na sociálních sítích jen hemží. Přesto se ale každému může někdy stát, že při toulkách zpravodajskými servery narazí na zaručeně věrohodný informační zdroj, o němž je těžko soudit, zda se zbláznil původce šířené...
více
Koupil jsem si knot, snad mi přijde vhod, uložím ho do krabice, zpíval Jiří Suchý kdysi na úsvitu dějin v jedné ze svých humorně dojemných písniček, jaké umí jen on. Bylo to před půl stoletím. Já, dnes vetchý stařec, jsem tenkrát chodil teprve do osmé či deváté třídy (je to vůbec pravda?), a přece se mi text toho laškovného popěvku vybavuje dodnes. S naprostou určitostí vím, že pan Suchý měl ve...
více
Vítejte v roce 2013, pokud jste se už vzpamatovali z posilvestrovské kocoviny. Teď si možná řeknete, že jsem to trochu přehnal, vždyť v domácnostech se touto dobou už demontují vánoční stromky, za dveřmi se houfují trojice žebravých monarchů, v jejichž říších se patrně také příliš nepovedly hospodářské reformy, a většina z nás již má za sebou první tři letošní pracovní dny. Ale nemyslete si:...
více
Třeba je to jen zdání nebo optický klam, mně ale připadá, že s blížícím se koncem roku je svět kolem nás jaksi lepší, vlídnější, přátelštější a dobrosrdečnější. Lidé se k době chovají slušněji než jindy a jsou vůči sobě pozornější, dokonce i ten nevychovaný spratek Cibouch odnaproti mi tuhle odpověděl na pozdrav. Soused Pávek zase, jenž si ode mne dobrých deset let před sametovým letopočtem...
více
Snad se příliš nezpronevěřím svému závazku neplést se do politiky, když si vám postěžuji, že naše babička krade. Děje se tak výhradně v supermarketu za rohem, neb dál se předkyně už naštěstí nedošourá, a nejde o kdovíjakou zlodějnu, nýbrž o drobnou kleptomanii. Začalo to občasným šlohnutím sáčku větrových bonbonů, teď si babča pravidelně přilepšuje k penzi tabulkou čokolády, co je na ní...
více
Dneškem začíná poslední měsíc roku. Až dosud se všechny prosince nesly ve znamení Vánoc: obchody praskaly ve švech, hospodyňky gruntovaly a ponocovaly nad plechy voňavého vánočního cukroví a mužští se před nimi skrývali v hospůdkách a barech, předstírajíce fofr v práci kvůli splnění ročních termínů. Hodné děti psaly Ježíškovi, ty zlobivé zas jejich rodiče strašili mocnostmi pekelnými. Prodejci...
více
