4 rady, jak na bezproblémové soužití dětí a psů

„Mami, tati, já bych si přál/a pejska!“ Věta, kterou slýchává řada rodičů. Ale co s ní – měli byste si psa do rodiny pořídit, nebo ne? Přečtěte si pár zásad o soužití psů a malých dětí a rozhodněte se, zda byste to u sebe doma zvládli.

Nikdo vám dopředu neřekne, jak bude vaše rodina se psem fungovat. Záleží, nakolik máte psa vychovaného. Čím víc je spíš neposlušný rošťák, tím větší s ním bude mít vaše rodina problémy. Těm ale můžete předejít i výběrem vhodného plemene. Některé rasy jsou totiž doslova milovníky své rodiny-smečky. Namátkou třeba stafordšírští bulteriéři, retrívři či boxeři. Ti vaše miminko spíše samou láskou celé olížou, než že by mu ublížili.

Děti a psi si na sebe musí zvyknout a naučit se navzájem tolerovat. Pokud se jim to povede, stanou se z nich nerozluční parťáci.

Ovšem pakliže je váš pes rozmazlený a vyžaduje vaši neustálou pozornost, budete s ním muset začít s každým dalším přírůstkem do vaší smečky pracovat. Vše se ale dá zvládnout, nejdůležitější je nezakazovat psovi kontakt s novým členem vaší rodiny.

Tip: Podívejte se, jaké základní povely pro spokojené soužití byste měli svého psa naučit.

Když přinesete miminko poprvé domů, nezapomeňte ho svému hafanovi představit. Velmi opatrně a pod kontrolou ho nechte, aby si nový přírůstek do smečky očuchal a věděl, že je odteď součástí vaší rodiny. Pejska od miminka neodstrkujte a neříkejte, že je pes „fuj“. Miminko si tak aspoň časem bude díky vašemu psovi budovat dobrou imunitu.

Až váš kojenec trochu povyroste a přijde doba, abyste ho mohli pokládat na zem, pamatujte, že ho se psem nikdy nesmíte nechat o samotě. Jejich kontakt vždy alespoň po očku sledujte, anebo to vyřešte dětskou ohrádkou a máte o starost méně. I v tomto případě se ale nezapomeňte dívat, zda si k sobě dítě a pes přesto nenašli cestu a nejsou oba na kraji ohrádky, kde na sebe stejně dosáhnou.

Kontrolovaný kontakt je totiž důležitý po celou dobu, kdy máte doma děti i psa. Málokdy se totiž stane, že by pes dítěti ublížil sám od sebe. Většinou je k akci vyprovokován, anebo se pouze brání něčemu, čeho jste si jako dospěláci nevšimli.

Naučte své děti sledovat varovné signály, které vydává každý pes, když se mu něco nelíbí. Včas si tak uvědomí, kdy mají svého čtyřnohého kamaráda raději nechat na pokoji.

Proto jakmile vaše miminko začne provozovat své první lezecké pokusy, musíte ho naučit, že do psího pelíšku ani ke psím miskám s jídlem se přibližovat nesmí. Jedná se o nejčastější jablka sváru – psi totiž často brání své území a jídlo, na což byste si měl dát velký pozor.

Máme dítě a chceme si pořídit psa. Co bychom měli vědět?

Pro psa i rodinu je tohle vlastně o dost „jednodušší“ varianta – pes totiž přijde do „smečky“ s jasnou hierarchií, kterou už nebude narušovat žádný další přírůstek.

Pes ale rozhodně není hračka, musíte tedy počítat s tím, že se o něj členové vaší rodiny budou starat zhruba dalších 15 let. A hádejte, kdo bude minimálně zpočátku chodit se psem ven ráno a večer? No jistě, vy. S venčením přes den vám už podle věku a zkušeností samozřejmě vypomohou i děti.

Měli byste proto dobře zvážit, zda má celá vaše rodina na pořízení psího kamaráda opravdu dostatek času. Pokud například nemáte rodinný dům a jste v práci celý den, zatímco jsou děti na různých kroužcích, není pořízení psa dobrý nápad. Zkuste se nad tím zamyslet a pořiďte si jiné, méně náročné zvíře.

Tip: Přečtěte si, jak byste měli upravit své bydlení, než si domů poprvé dovedete psa.

S výběrem psa souvisí i volba vhodné rasy. Nepodléhejte dětskému nátlaku, jak moc je to které štěně roztomilé a mějte v hlavě, že vám i to seberoztomilejší štěně za pár měsíců vyroste a po zbytek jeho života to bude pes s typickými rysy svého plemene. Nevěřili byste například, jak se mění reakce lidí, když si pořídíte třeba štěně takového rotvajlera. První měsíce se nad jeho roztomilostí div nerozplynou, do roka už ale ti samí lidé začnou raději přecházet na druhý chodník.

Při výběru psa berte v potaz hlavně typické nároky plemene. Takový Jack Russel je ukázkový teriér – potřebuje hodně pohybu a aktivit, aby se nenudil. Pro kluka, který rád lítá po venku, je tedy ideální volba. Jen pozor, aby i zbytek rodiny dohlížel na důslednou výchovu psa téhle rasy.

Zajímejte se tedy o povahu dané rasy, její velikost a také nároky. Jsou totiž plemena, která stačí pravidelně venčit čtyřikrát denně a jsou spokojená. A pak jsou zase taková, kterým bude málo i sedmero krátkých procházek za den.

Zkrátka a dobře: přistupujte k výběru psa prakticky. Zamyslete se nad tím, kolik hodin strávíte výběrem dražší elektroniky do domácnosti předtím, než si ji skutečně pořídíte. Ta vám ale ve finále bude sloužit maximálně 10 let. Psa ale budete mít spíše 15 let. Vybírejte proto minimálně stejně pečlivě – shánějte si odborné informace na různých diskuzních fórech a klidně kontaktujte i nějakou chovatelskou stanici, která vám jistě dokáže odpovědět na vaše případné dotazy.

A až si vyberete, nebojte se se psem pracovat. První rok bude nejtěžší – budete ho muset naučit nejen řadu základních povelů, ale i rytmus celé vaší rodiny. Což bude hlavně úkol pro vás jako rodiče, děti vám s tím mohou pouze pomoci.