Pořizujete psa? Poradíme vám s výběrem

Michelle Losekoot: Na volné noze mi Simba pomáhá udržovat řád

11.5.2016

Svůj vztah k Simbě a změny, které do jejího života Simba vnesla, pro nás sepsala blogerka Michelle Losekoot. Začtěte se do jejího autentického povídání o tom, co to obnáší mít psa ve městě, kde jako člověk pracující na volné noze běháte z jedné schůzky na druhou.

Mám skvělého psa. Ne kvůli tomu, že má vlastní hashtag na Instagramu a dvoustrany v Ženě a život a v Instinktu. Ani kvůli tomu, že ho lidé poznávají na ulici. Když máte psa, máte radost z menších věcí: například že na něj zavoláte a on přiběhne (a někdo to viděl!!) a že když zařvete přes celou Stromovku, to h**no nedožere. Každý den se psem slavíte svá malá vítězství.

Simba je labradorský retrívr. Je to fena, ale má klučičí jméno pro kočku. Když jsem to jméno před 9 lety vybírala, řekla bych vám, že Simba znamená ve svahilštině lev, lvíče. Teď jen přitakávám: Ano, jmenuje se podle Lvího krále. Ať tak či tak, Lví král je super tahák na děti a nějaké to dítě na vaší straně se vždycky hodí.

Simba je celkem velký pes. Asi poprvé mi to došlo, když naše tchajwanské couchsurfařky odmítly vstoupit do bytu s křikem: Oh! Super-big-chihuahua! Většina našich couchsurfařů má z psů kulturní šok. Nechápou, že po českých ulicích chodí tolik lidí se psy, a už vůbec nechápou, že si je zrovna vedete do práce, nebo s sebou do kavárny. Když jednou v kavárně dostala nejdřív Simba misku s vodou a až pak se číšník zeptal, co si přejeme k pití my, moje japonské couchsurfaře málem odvezli.

Simba je pro ně léčba šokem: chodí se mnou často na schůzky – po kavárnách, do coworků i ke klientům. Je naučená. Jakmile si sednu a objednám si, Simba počká, jestli to náhodou není jídlo, a pokud ne, tak mi u nohou usne. Je to taková win-win situace: ona celej den cupitá po městě s pravidelnými přestávkami na spaní + není sama doma a já mám icebreaker na prvních 10 minut rozhovoru.

Když jsem si ji pořídila, chtěla jsem ji po 3 dnech vrátit. Pamatuju si, že mi hlavou znělo: To už se nikdy nevyspím? To sežere fakt všechno, na co přijde? V žádném díle Lassie ani Bílého tesáka neříkali, že před natáčením toho psa 10 let cvičili a že ani u jednoho se to nepovedlo, a tak to natáčeli s pěti různýma kóliema! Jednoduše řečeno: byla jsem au-pair novorozených dvojčat, ale malá Simba mi dala víc práce.

Když si někdo kolem mě koupí psa, neptám se, jakou si koupil rasu, ale proč si psa koupil. Všichni máme nějaký důvod a málokdy to je jen to, že se nám líbí kokršpanělé. Já jsem se v Praze tenkrát cítila sama. Chtěla jsem, abych večer slyšela někoho dýchat, abych se nebála večer v parku, ale aby zároveň nebyl pes už tak velký, že bych ho v případě nouze neuměla fyzicky zpacifikovat sama. A nechtěla jsem nic, na co bych mohla v noci omylem šlápnout. 

Pak si to přivezete domů, je to roztomilé, krásné, ale dělá si to úplně, co chce, kouše to, čůrá to a večer to kňučí a chce to za vámi do postele. Ale vy jste neoblomní, protože znáte ty vaše kamarády, kteří mají doma tu nevychovanou, chlupatou, uslintanou obludu, která může všechno a šikanuje půlku rodiny. Tak začnete chodit na cvičák, trénovat a plánujete se svým psem světlou výstavní budoucnost se spoustou složených zkoušek, metálů a ocenění. 

A pak se to někde po cestě zvrtne v tohle:

A vy si řeknete, že spolu budete prostě spokojeně žít a necháte to všechno bejt. Běhat v lese může i bez podzimních zkoušek, a že je krásná, snad vidim. Ne. Teď Simba ráno vyspává dýl než my a je z ní takovej ten klidnej pes pro slepce, co ho jen tak něco nevzruší. (Kromě jídla.) Už máme mezi sebou to napojení: stačí se na sebe podívat a víme, kdo má jít na místo a kdo co pos*al.

Jakej pán, takovej pes, se říká. Žádné jiné pořekadlo na světě není tak pravdivé. Labrouš chce bejt s váma, je živej, rozvernej, chytrej, flegmatickej a vych*anej. A všechno, ale naprosto všechno, sežere. Simba nejí jen citron a zázvor. Před dvěma rokama jsme skončili na veterině, protože sežrala ropuchu. Není to pes k baráku na hlídání. Je super k dětem. Když už Simbu nějaké dítě hrozně moc rozčílí, Simba se zvedne a odejde. Jak říkám, celá já.

Občas potkávám lidi, kteří se mě ptají: Tak velkého psa máte v paneláku? Není to týrání? Načež vždycky ráda říkávám: Ty jo, a vy mi přijdete ještě větší než ona! Nevadí vaší ženě vás mít v bytě?

Než si koupíte psa, udělejte jednu důležitou věc: Vdejte se za veterináře. Ani svému drogovému dealerovi totiž nezaplatíte tolik, co svému veterináři. My se Simbou budeme mít na vile našeho veterináře jednou pamětní desku. Co mi tenkrát taky nikdo neřekl: o psa se lépe stará ve dvou.

Je nutné mít na něj aspoň 3 hodiny času denně. Nejde o to koupit si psa, až na něj budu mít čas. Čas nebudeme mít nikdy.  Jde o to udělat si na něj čas. A jednou za pár týdnů, ve dnech, kdy to fakt nejde, např. když několik dní za sebou školím, nebo mám nějaký brutální deadline nebo jsem nemocná, zajistím Simbě náhradní program: jdou s ní kamarádi, jede někam na víkend nebo přijde dogwalker a jdou spolu blbnout do parku.

Podle mě je pro freelancera pes prostě nutnost. Simba dává mému dnu řád, donutí mě hýbat se, socializuje mě, učí mě radovat se z maličkostí, olízne mi slzy, když pláču, a připomíná mi, že svět není jen o sezení u kompu. Ano, uznávám, na většinu z těch věcí stačí sebedisciplína, ale pro všechny, kteří ji stejně jako já nemají, je vhodný pes.

Já Simbě na oplátku připomínám, že svět není jen o žrádle.

Mám skvělého psa. Ne kvůli tomu, že má vlastní hashtag na Instagramu. Ale kvůli tomu, že i když vím, že by mě prodala za 3 granule, vděčím jí za to, že mi změnila život.

Tento článek vyšel pod názvem “Něco o Simbě” také na blogu Růžová panda.

Jakého zvolit psa, pokud pracujete na volné noze?

Pokud pracujete na volné noze, máte oproti zaměstnancům velkou výhodu. Svůj čas si můžete uspořádat tak, abyste si na psa čas našli. Počítejte ale s tím, že na začátku budete muset psovi věnovat času výrazně více – zvládnutí alespoň základních povelů je nutností, jinak na schůzkách nic neuděláte a prokousnuté sako také není úplně nejlevnější.

Až si začnete vybírat vhodné plemeno, zkuste svůj výběr zúžit na ta klidná a přátelská. Border kolie nebo Jack Russell teriér vás většinou nenechají vydechnout a tak je třeba vybrat nějaké klidnější zvíře, které dokáže nehnutě spát, kde ho uložíte. Nezapomeňte ale, že i povaha je spíše předpokládaná a každý jedinec se může lišit (pak je dobré pořídit si psa s potvrzením původu, u kterého se povaha lépe předvídá).

I když bude váš pes línější povahy a zvládne s vámi absolvovat třeba tři schůzky denně, nezapomeňte, že pohyb potřebuje také. A ideálně i v průběhu dne, takže je dobré plánovat si schůzky například poblíž parků. Stejně tak myslete i na vodu – podniků, které vás se psem uvítají, stále přibývá.

Jaký pes vás tedy nebude rušit od práce? Jsou to hlavně menší plemena jako Kavalír King Charles španěl, Mops nebo Francouzský buldoček. S těmi navíc většinu klientů i rozveselíte. Nemusíte se ale bát i větších plemen jako Labradorský retrívr (přesně jako Simba z článku od Michelle).

Odborné rady připravila veterinární lékařka Petra Malátková.

 


Pořizujete psa? Poradíme vám s výběrem

comments powered by Disqus